ČSN EN ISO 11819-2 (011679)

Annotation of standard text ČSN EN ISO 11819-2 (011679):

Tento dokument stanovuje hodnocení různých povrchů vozovek s ohledem na jejich vliv na hluk z dopravy za podmínek, kdy převládá hluk na kontaktu pneumatika/vozovka. Interpretace výsledků platí pro plynulý provoz na rovných vozovkách konstantní rychlostí 40 km/h a vyšší za předpokladu, že převládá hluk na kontaktu pneumatika/vozovka (ačkoli v některých zemích s vysokým podílem těžkých vozidel je možné, že při rychlosti 40 km/h není hluk pneumatika/vozovka převládající). Za jiných jízdních podmínek, kdy provoz není plynulý, jako na křižovatkách nebo při velkém zrychlování a při dopravních kongescích, je vliv povrchu vozovky na emisi hluku složitější. To platí i u komunikací s velkým podélným sklonem a vysokým podílem těžkých vozidel. Normalizovaná metoda pro porovnání hlukových charakteristik povrchů vozovek poskytuje správcům komunikací a orgánům ochrany veřejného zdraví nástroj na stanovení obecných pokynů nebo mezních hodnot tak, aby při jejich využití povrchy vozovek splňovaly určitá kritéria hlučnosti. Avšak předmětem tohoto dokumentu není taková kritéria navrhovat. ISO 11819-1 popisuje jinou zkušební metodu: statistickou metodu při průjezdu (SPB). Metoda malé vzdálenosti (CPX) popsaná v tomto dokumentu má stejné hlavní cíle jako metoda SPB, ale je specificky určena k použití ve specifických případech, které jsou k ní doplňkové, jako je: - hluková charakterizace povrchů vozovek na téměř jakémkoli libovolném místě v případě, kdy je hlavním účelem kontrola dodržení technických specifikací povrchu (příklad posuzování shodnosti výroby je navržen v citaci [1]); - kontrola akustické degradace a akustického stavu povrchu v souvislosti s údržbou, např. opotřebení a poškození povrchů, jakož i zanesení a účinek čištění porézních povrchů; - kontrola podélné a příčné homogenity úseku komunikace; - vývoj tichých povrchů vozovek a výzkum interakce na kontaktu pneumatika/vozovka. POZNÁMKA: Tento dokument nepopisuje podmínky použití při měření metodou CPX pro úřední účely. Takové podmínky mohou být definovány v dalších normách nebo právních předpisech. V příloze D jsou však uvedeny návrhy pro použití ISO 11819-1 a tohoto dokumentu. Měření prováděná metodou CPX jsou rychlejší a praktičtější než metodou SPB, jsou ale vhodnější pouze, pokud je hluk na styku pneumatika/vozovka dominantní a hluk pohonné jednotky lze zanedbat. Kromě toho nelze tak plně posoudit hluk na kontaktu pneumatika/vozovka u těžkých vozidel v takovém rozsahu, jako je možné u metody SPB, protože u metody CPX se jako náhrada za pneumatiky těžkých nákladních vozidel používá pneumatika lehkého nákladního vozidla a neuvažuje se hluk pohonné jednotky. Metoda CPX popsaná v tomto dokumentu je určena k měření vlastností povrchů vozovek a nikoliv vlastností pneumatik. Pokud se metoda CPX používá k výzkumným účelům, aby se zjistily rozdíly mezi pneumatikami, tak by zatížení a huštění pneumatik mělo být přizpůsobeno jiným hodnotám, než je stanoveno v tomto dokumentu